1. kapitola

18. října 2010 v 20:01 | Šialená spisovatelka oglosováno by Mája @ Laitte |  FF - Carpe Jugulum

Trestanec: Šialená spisovatelka

Dozorci: Mája @ Laitte


Bolo takmer osem hodín, sama neviem, či ráno, alebo večer a vonku sa začínalo stmievať, takže asi večer, keď mi zazvonil mobil s tou štekavou zvučkou. Zdvihla som a ozval sa pripitý hlas mojej najlepšej kamošky Natálie, ktorá bola kedysi chalan, ale dala sa před rokom preoperovať.
"No ahoj, mojko, ten tvoj priteplený miláčik si to práve spolu s nejakými blbmi našikoval do pizzerky. V preklade: Tvoj priateľ išiel s kamarátmi do pizzérie. Nechceš ho vidieť?" (Ešte raz a pomaly?!)(Vždyť je po závažné operaci, tak jak ho ještě může mít?)
"Jasné, len sa hodím do gala a za desať minút, což u mě znamená tři staletí, som u teba," rovnako zvrhlo a nadšene som odvetila.
Rýchlosťou blesku som vyrazila dvere na skrini, vzniknuté škody ma netrápili a vytiahla svoj nový zelený top, ktorý bol zelený od grciek, čiže nebol až tak nový. Zobrala som lesk na pery a žuvačky, pretože zuby si pravideľne neumývam, je to strata času a vyrazila som z domu vchodové dvere. Naty mi išla tackavo naproti. Už z diaľky som videla jej spokojný zvrhlý úsmev, určite budem zase celú cestu počúvať (a my to tu budeme čítať!)(Ne, já nechci!)o nejakom jej novom (n)zabijákovi, ktorého som ja pretiahla už dávno. Je mi jasné, ako to dopadne, on bude o mesiac hnusný sviniar a Naty bude sťatá, že alkohol je nebudú meriať v promile, ale rovno použijú percentá. Vypla som zvuk (Kde?)(Asi na střeše zpívali ptáci a ona je odstřelila.) a uvažovala som o svojom milovanom, ale predsa len priteplenom Marekovi. V celom našom vzťahu typu "páčim sa ti, páčiš sa mi, tak buďme pár" bol len jeden drobný háček, ktorý nebol až tak drobný a v skutočnosti tam tých háčikov bolo viac: on akosi nemal tušenie, že existujem(To je mi teda vztah. Spíš platonická láska), asi bol gay, v noci plakával do vankúša za mamou a asi bol gay... Spíš normální jedinec, který ví od koho zdrhnout *Už taky upřeně hledá východ, nebo záchod*
Boli sme už pár metrov pred pizzerkou, keď moju pozornosť upútalo niečo iné. Na konci ulice som zazrela Jehovistu se spoustou letáčků, muža s
z mojich snov. V tej chvíli ma (skoro) vystrelo, až mi ruplo v chrbte. V živote som toho chlapa nestretla, a predsa sa mi o ňom posledné mesiace sníva, a teraz tu stojí predo mnou, živý a z mäsa a kostí. Snáď len neblúznim po staříkovi z padesátých let. Zastvala som sa na mieste pomocou tehiel, ale radšej som to zbúrala kvůli nedostatku kyslíka, potom som sa zastavila uprostred cesty a stopla som aj Naty.
"Naty, nepoznáš náhodou toho chlapa, o ktorom sa mi už dlhšiu dobu sníva?"
"Ten asi nie je odtiaľto."
"To bola ale blbá odpoveď! Vieš čo? Choď napred, objednaj mi kofču, za chvíľu prídem, ok?"
"Kam ideš? Poznáš ho?"
"Neviem, myslím, že áno."
"No, tak s ním porieš, pretiahni ho a ja obsadím zatiaľ fľak. Flek, vo význame miesto a nie fľak, aby si vedela…"
Pomaly som kráčala k Nemu (Nemo?) (On sa volá Nemu? Ja som si myslela, že sa volá Jehovista). Sotva Natália vošla do pizzerky, už som sa šialene rozbehla prskajíc sliny všade naokolo a zastavila som až tesne pri Ňom (to koľko má tých mien?!)(To je přezdívka. Masoví vrazi si ji rádi dávají.). Podával mi malý lístoček na kterém bylo rudě napsáno moje jméno, vzala som ho a pozrela do Jehovistovi tváre (mám teóriu: to, ako sa jeho meno napíše, záleží od gramatického pádu. Je to tak?). Usmial sa a telom mi prebehla známa triaška. Okamžite som vedela, že je upír. Mal to totižto napísané na čele. Ani neviem ako dlho som tam stále/a a vyjavene na neho pozerala. Bolo to šialené, hoci mi bolo jasné, že v potravinovom rebríčku je o stupeň vyššie, (nad ním sú už len glosátorky) nedokázala som od neho otrhnúť oči a len tak utekať. Veď aj na čo, však? Bol úžasný, mal nádherné prefarbené uhľovo čierne vlasy farbou od L´Oréal Paris a ve skutečnosti to byl obyčejný popelář, ktoré mu jemne spadali (čože mu?) do očí. Bože a tie oči sa mi snáď na vždy vryjú do pamäte. Tmavý fialový odtieň (kontaktné šošovky určite), aký som nikdy nevidela (ja áno - v anime!)(Budeš se asi divit, ale já taky a nejen jednou!). Nedokázala som normálne premýšlať jako celou dobu, kdy jsem psala tuhle povídku, vedela som, že nedokážem normálne premýšľať ani v normálnom stave, takže sa nič zvláštneho nedialo, potom mi bliklo, že Naty ma vyčkáva v hospodě u Buldoka (autorke tejto poviedky odporúčam zobrať do rúk slovník slovenského pravopisu, lebo očividne nepozná spisovné slová), no nechcela som sa od Neho vzdialiť.(*S řevem se začíná vzdalovat od povídky*) Jedinýkrát som sa otačila (eh?)(Takže to není tím, že nejsem slovenka, ale autorčinou kreativitou? Nevíš náhodou jak se otačuje?) na veľkú budovu s presklenými dverami, která byla ve skutečnosti krematorium, kde zmizla moja pripitá kamoška. Ani neviem ako, ale dočetla jsem to až sem, no za tú stotinu sekundy bol preč. Vyparil sa ako para nad hrncom. (Měli bychom se všichni od něj učit! Proč se tak diví, když to byl upír?) Chvíľu som ešte postávala na mieste ako tĺk, no napokon som sa vybrala za Naty, tá už bude určite nervózna, protože účet mám dneska platit já. I keď si myslím, že skôr opitá…
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 lina lina | Web | 19. října 2010 v 21:20 | Reagovat

já to fakt nechápu, hlavní hrdinka má kamarádku alkoholičku, která má kluka, který ji podvádí s kamarádkami z pizzeky...jdou podvádět za ním a hha spatří upíra, který úplnou náhodou jde kolem a nesežere ji, nýbrž jí podá jakýsi cár papíru, kde očividně není nákupní seznam....chvíli stojí, civí na sebe a on se pak vypaří, nejspíš strachy utek....ne nechápu to...
Jdu si to přečíst ještě jednou a pochválit vám glosy:D

2 Laitte Laitte | Web | 23. října 2010 v 19:40 | Reagovat

[1]: Ďakujeme ^^
Hej a bolo to dosť ťažké pochopiť aj predtým, než sa to oglosovalo, takže ty si na tom ešte dobre xD.

3 The Third Angel Aya The Third Angel Aya | Web | 9. srpna 2011 v 15:44 | Reagovat

Chápem, že poviedka je v desnom stave, ale glosy ma nejako nepobavili. Niektoré boli úplne zbytočné a v ďalších boli chyby  - napríklad, Laitte, prečo si sa nepozastavila nad tým za chvíľu? Predložka je tam zle, má byť o chvíľu.
Každopádne, videla som horšie diela a lepšie glosy.
Aya Azuresea, firma A&A

4 kolemjdoucí kolemjdoucí | 17. května 2012 v 10:38 | Reagovat

Tak se přiznám, že jsem zvládla jen pár řádek. Glosy mi připadaly naprosto zbytečné, shazovaly docela normální věty a vymýšlely ptákoviny tam, kde nebyl důvod. Asi jako když se lidem na obrázku přikreslují brýle a vousy. Nechápu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama