1. kapča 1/2

17. února 2009 v 10:12 | Blytonka oglosováno by Mája @ wlker |  FF - HP za hranicemi času
Harry Potter za Hranicemi zdravého rozumu a Času

trestanec: Blytonka
dozorci: Mája @ wlkeR

Čauky, lidičky, neutíkejte, já vám nechci ublížit! Jen Vás chci naučit, že se za čárkou píše velké písmenko! Tak jsem pro vás sesmolila první kapitolku nové povídky Harry Potter za hranicemi času (je čas v šengenu? Já jen esi mam jít hledat pas, abych tohle mohl glosovat)(Pas nepotřebuješ, když glosuješ nelegálního přistěhovalce…). Je to sice jen taková slátanina (oh? Tak proč jí píšeš?), ale mně se líbí jak mi ji všichni kritizují nebo chytře přejdou na další blog po pár písmenkách(aha) a doufám, že vám snad taky. Aspoň trošililili(no tímhle sis teda nepomohla)nku zdravé kritiky bych potřebovala, nebo aspoň něco "ploti" šišlání...


A co se vám na tom nelíbí nezapomeňte pořádně zkritizovat!!! (Vaše přání je mi rozkazem.) Slibuju, že vám hlavu neutrhnu!!! (Nebude co, předpokládám, že mi odpadne v půlce povídky)(V půlce? Tak daleko? Mně už se klimbá teď…)

Taky teďko(vyvěsím nový kokon na strom) vyhlašuju soutěž, které se může zúčastnit úplně každý! Napište mi na e-mail (cenzurováno)
nějaké vysvětlení, cokoliv, co vás jen napadne, jak je možné, že v mé druhé povídce Harry Potter a...
(Harry Potter a tři tečky! Geniální!)(Prozkoumává domácí knihovnu a Harryho s třema tečkami nezná. Kdo je autorem?) žijou Lily a James Potterovi (ty to nevíš? A to si říkáš autorka?)(Ne, ona chce jen okrást další "stejný" *ehm, ehm* autorky jako je ona. ). Tomu, koho(čí, by bylo lepší) návrh se mi bude líbit nejvíc, věnuju další kapču (ale já chtěl lízátko!)(Já nechci nic, stejně by to bylo asi neakceptovatelné. Lily a James žijí, protože společně zabili Mary Sue v době Pobertů a nyní se chystají na hlavní hovadinu téhle (cituji jedinou rozumnou věc tady)slátaniny).

Blytonka

Kopečkář Harry Potter konečně za hranicemi zdravého rozumu a času

Kapča č. 1

Takže. (Poslouchám. Zatím.) Rád bych se vám představil (To jsi hodný. Jsi blond?). Moc rád žeru zbytky ze země, vymýšlím věty beze smyslu, špehuji čarodějky zpoza keře(A?). Jenže to má háček: Já totiž nevím, jak se jmenuju! (hlavně že mi to oznamuješ s vykřičníkem, to vždycky potěší.)(To nevidíš, že to není vykřičník, ale tečka znázorňující postavu a závaží visící jí nad hlavou) No...V každém připadku (případek je součást historického opevnění, který se budoval před příkopem a palisádami; jednalo se o mělký příkop, o který řítící se nájezdníci zakopli a připadli na … ústa. Pozn. Red.) žiju už od narození (aspoň si to myslim) (to mě nikdy nenapadlo, že by někdo mohl žít už od narození)(Jak jinak se dá žít? Před početím?) v rozpadajícím se, zatuchlým a zelenou plísní potaženym hradě (takže jsi mravenec a někdo ten hrad vyřezal ze starýho chleba? Jako jinak si plísní potaženej hrad neumim představit, to by památkáři neskousli) a vůbec se mi to tu nelíbí! (Křič, křič, hodný pan statik říkal, že stačí hlasitější zvuk a celý se to tu sesype.)(*Sedím u rozbušky a čekám na signál*) Vychovává mně ve třetím nebo šestém pádě pán, co si řiká Voldemort (já znám paní, tedy slečnu, co si říká Voldemort) A já myslela, že je to nové jméno pro kouzelného tvora. Musím si rozšířit informace. Já mu ale řikám Hadí ksicht (počkat - ty umíš mluvit?)(*krásná představa* Ne, myslím to vážně! Umíte si představit Voldyho, ale opravdového Voldyho, kdyby mu někdo tohle řek? Avada by byla milostivá, tak myslím, že by ji nepoužil), nebo prostě idiot (to v týhle povídce je, jelikož se stará o tebe, tak se nediv)(božínku, fakt že se mi nelíbí, kam tohle směřuje). Je to blázen! Myslí si, že já budu jeho nástupce (PRSK)(Chramst) a budu vládnout čemusi, čemu se prý ještě před několika lety dalo říkat kouzelnické společenství (na to, že byl od malička zavřenej v chlebovym hradě má docela slušnej politickej rozhled… myslím, že je čas povolat kelímek hořčice!)(Víš s klukem, co má obličej obehnaný plísní se nemůžeš divit. Nechce ho nikdo, natož nějaká normální holka). Pche! Teď je z toho pár vystrašených čtenářů(kouzelníčků). Docela je lituju. Přežili jenom proto, že sou čistoktevný. Jako by to nebylo jedno! (A není to jedno nám všem? Teď mlč a neodmlouvej, nebo ti zakážu večerníček.)(*raději mlčím* Já se na něj chci koukat!;-) Vždyť z milionů hrdých fanoušků Marušek a Garyho(kouzelníků) zbylo jen asi tisíc. Za chvíli tu už ani nebude nikdo, komu bych vládnul (no to si piš, všichni emigrujou s Harrym za hranice času). Teda ne že bych někdy vládnout chtěl (no neke), ale Ksichtík si to usmyslel, a tak mám holt smůlu. Chjo! (tik)(cuk)

Kdysi tu, právě v téhle ruině, vyučovali magii. Muselo tu být nádherně... Kytičky kvetly, ptáčci zpívali, Mary Sue se tu proháněly v celých stádech a okusovaly Seva, Poberty, Harryho a Draca… a My je na oplátku eliminovali

Ach! (Bleh!) Jak rád bych tu studoval! (Ehm… je čas nastartovat orchestr? +má pocit, že hrdina brzy začne pět ódu na Bradavice+)(Už začal)Kdybych tak žil dřív...

Právě jsem dorazil do svého pokoje (odkud, ptáte se? Z komnaty nejvyšší potřeby. Znáte jí, taková ta co má na dveřích 00, což je archaismus pro WC). Nachází se v Tajemné komnatě, která díky mé přítomnosti pozbyla tajemnosti a teď se jí říká prostě bordel. Už dávno jsem si ji upravil, aby vypadala trochu k světu, ne jako zbytek hradu (neříkal jsem to?)(a já myslela, že se upravuje sama a není už náhodou zničená?). Teď je z ní obrovská místnost (ona byla předtím malá?)(To nevíš? Harry a ostatní byli proti němu pidilidi!) v Nebelvírských podstatně-přídavných barvách přeplněná knihami. Přestěhoval jsem si tu (kde?) snad všechny shnilé knihovny v hradě. (Odkdy jich tam je víc? Sis je nejspíš spletl s tou plísní!)Ještě štěstí, že do Komnaty Ksicht nechodí. Scvoknul by se (já už scvoklej sem, že glosuju takouhle zhovadilost).

Tady se vlastně dá dělat jen pár věcí (hm, číst?)(Ne, odklízet zbytky po autorce). Hrát famfrpál sám se sebou na prastarých košťatech z přístěnku (…víte všichni, co se ve skutečnosti dělo, když čarodejnice lítaly na košťatech… no… hezkou zábavu, chlapče, hlavně si tam nezadři třísku), poslouchat idiotovy žvásty, zkoumat tajné chodby s rizikem, že když tě někdo načapá, strávíš svůj nejbližší volný čas pod cruciatem (tahle povídka je cruciato sama o sobě)(myslím, že na mě někdo použil Imperio, abych to dočetla až sem), jíst zdi, posilovat mrtvou mozkovou buňku luštěním archivního sudoku, zírat na(do) blba (já myslel, že do zrcad…aha), spát sám se sebou (což bylo zahrnuto v bodu #1), nebo se učit moudrým býti (chápu, že tohle je na posledním místě). No vyberte si! (En-ten-tý-ky…)

Díky tomuto kurzívově širokému výběru jsem celkem (v)zdělaný (všechny knihy, co jsem našel jsem si přečet - obrázky byly velké a barevné, víc nevím) a taky svalnatý (Harrambo Potter X) a Bradavice (tak se ta ruina jmenuje) znám líp než kdokoliv jiný (to jsi už určitě přišel na to, kam jsme zakopali ty nálože. Ne? Tak máš na to 3… 2… 1…). No...vlastně se tu dají ještě vařit lektvary. Mám lektvary rád. Třeba takovej 100% C2H5OH.Ňam.

Často si přeju tu někoho mít (stačila by nafukovací panna, to koště není úplně ideální náhražka ženy opačného pohlaví)(a pokud je pravák, tak mu to jistí levačka…). Nějakého kamaráda (vypusťte Mařeny!)Ne, Garyho. Mám tu jenom starý, záplatovaný Moudrý klobouk. Čmajznul jsem si ho. Ksichtík o tom neví. (Hmm, věděli jste, že mám fakt sexy mozek? +přehnal to s protáčením očí+) Klobouk mi často vypráví příběhy o tom, jak to tu chodilo dříve. O čtyřech zakladatelích, o studentech... Ach, jaké to tu muselo být krásné! Kdybych tak žil dřív... (oprava: kdybys tak zemřel dřív.)(oprava: Kdybys vůbec nežil)

Beru klobouk ze svého (jak jinak než) (božínku, to je Ricky Martin) vyčarovaného stolu, že si aspoň trochu pokecáme (ten klobouk už z něj musí bejt taky na hlavu). Jenže dneska je všechno nějaké divné (já vím, že se opakuju, ale seš v týhle povídce, co chceš?!), a když si ho nasadím na svou frikulínsky rozcuchanou hlavu, najednou se začnu propadat a nic nevidím. (Sis v těch lektvarech asi výjimečně namíchal metanol, ne? No každopádně já tě zachraňovat nebudu, jdu s hodným panem statikem na kafe) Matně si uvědomuju, že právě dnes mi je jedenáct-set... (tomu se říká poslední slova!)

----------------------------------------------------------------------------

O 21 let dříve, 1.září, 8:00 ráno (ne, blbě, na tom displeji sice je 8:00, ale jedná se o časový spínač bomby a údaj je ve vteřinách.)

No konečně se zase mohu rozhlídnout (zázrak! Prohlédnul jsem! Esméraldáá!). Stojím ve výkalech Baziliška v Tajemné komnatě. Jenže tahle komnata se na ni vůbec nepodobá (na mě se tohle taky nepodobá)! Je tu socha Salazara Zmijozela a sloupy jako předtím,(A jak ty víš, jak vypadala?) ale všechny moje pracně nashromážděné věci jsou pryč (měls je pojištěný?)! Všechny knihy a zbytek vybavení (asi ses přenesl do času, kdy se tu mělo malovat.)! Podívám se zděšeně (za) pod pás a s úlevou schledám, že moje největší vzácnost (kromně (kromně je hovorová zkratka pro 'v kromaňonském stylu,' tedy 'primitivně;' Pozn. Red.) klobouku), meč Godrika Nebelvíra (takže další Nebelvírův dědic, jo? A podle čeho to poznáš? +taky obhlíží hrdinův pás, přestože u brunetů to nemá ve zvyku+), tam stále je.

Takže si to shrneme (Jsem pro! Počkej, přivezu bagr)(nesu TNT, nebudu se s tím tolik dřít): Jsem v Tajemné komnatě a u sebe mám jen své potrhané (to je teď in, víme?) oblečení, meč a hůlku. Přitisknu k sobě svou drahocennou hůlku, kterou jsem si sám podle knih vyrobil (chlebová hůlka, tak to jsem ještě nežral.)(To není chlebová hůlky, jen venku ukradl nějakýmu Alíkovi klacík a myslí, že je to hůlka), a jdu se trochu porozhlédnout po hradě, jestli se ještě něco nezměnilo (během malování se vždycky všecko změní k nepoznání, to nevíš? Jo, počkat, tys strávil celý život v kusu chleba…).
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Markyteenka Markyteenka | 9. května 2009 v 10:54 | Reagovat

hej tak to je dost dobrý xD jsem se tu těžce nařechtala-...
nemůžu se dočkat ža si přečtu ostatní ..
hodně jsem začla číst FFky HP a tohle je sot dobrý a originální xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama