1. Sen a nebo pravda 3 / 3

20. prosince 2008 v 10:53 | Kris oglosováno by Mája |  FF - Vražedná láska

Zlý sen a noční můra, nebo krutá pravda? 3/3


trestanec: Kris
dozorce: Mája











Dál jsem nechtěla poslouchat,(my už tě taky nechceme poslouchat)" Prosím omluvíte mě, musím si jít ještě dobalit."
" Ano jistě, myslím, že kluci mohou jít s tebou, že ano?"(To si nezvládne ani sama zabalit? Rozmazlené to děťátko)
Sirius se zvedl od stolu, ale ten druhej(to už jsi zapomněla jeho jméno??) stále seděl a uhýbal pohledem, aby se mi nemusel dívat do očí.(Regulusi, jeď! *opičky fandí chytrému klučinovi*)
" Mami, na nádraží se budeme přemisťovat pomocí přenášedla, letaxu a nebo správnou přímou řeč(nás) někdo z vás přenese do tohoto textu?"


" Ano, jistě(Kdo?). Pomocí přenášedla."
"Děkuji maminko. Zatím nashledanou"
Potom jsem jen slyšela jejich hlasy, jak jsme pomalu stoupali po schodech nahoru do mého pokoje. " Ano, ta mladší je doopravdy vychovaná,(Cože? To jsou opravdu slepí! Kdyby se takhle choval třeba Reg, tak mu dají pěknou dávku Cruciatu…) i když to oblečení. S tím by jste měli něco udělat." Jen jsem to uslyšela zakroutila jsem hlavou. " Ach jo, proč jsem tak blbá."
" Copak?" ozval se za mnou ten milí(já se za chvilku už neznám a přestanu krotit i opičky) hlas.
Otevřela jsem dveře a pustila je dovnitř(Nešla jsi náhodou za nimi po těch schodech?). Hodila sebou na postel. Ano, doslova hodila a řekla "Ale, už slyším tu přednášku. Já jsem ti říkala aby jsi jí řekla něco o tom oblečení a bla, bla, bla"(Jasnovidko! Jak si můžeš myslet, že je tak znáš? Spadlo jsi do tohoto světa sotva před pár minutama!), zasmála jsem se na něj.
" Já jsem myslel, že to by ti tvoje máma "nadržovatelka" neřekla?"
" No, ona ne. Ale Marge.(Jediný normální člen rodiny)"
"Aha", ozvalo se z kouta " takže ty nejsi zas tak svatá co? Margaret měla pravdu. Neumíš nic jiného než pomlouvat a urážet." promluvila mlčící socha, nebo spíše Regulus, který tak vypadal.(Chudák, v jaké společnosti se jen ocitl…*opičky uspořádají na jeho počest oslavu*)
" Cože? CO tím myslíš?(Tou nesprávně psanou přímou řečí?)" zeptala jsem se nevinně.
Než stačil odpovědět, skočil mu do řeči Sirius další nevychovanec"To je jenom legrace, legrace - víš co to znamená?Odkdy je pomlouvání legrace?(Chudák Siri, ani ho nedokázali správně naklonovat…)"
Jo, jasně" vyhrkl jeho bratr.
Příjemně(o tom pochybuji) jsme si povídali. O tom jaký to bude ve škole, a kam by jsme(tento tvar neexistuje!!!! BYCHOM!!!) chtěli. Do jaké koleje(Pro tebe vhodná není žádná! Ale protože jsi to ty, půjdeš nejspíš do Nebelvíru…). A to začala být doopravdy legrace. Ti dva se strašně pohádali o tom, že se velmi rozcházejí v pohledu na okolní svět.(A tys jen blbě přikyvovala na Siri-klonova slova)
Sirius nechtěl ani slovo slyšet o toM, že do takové školy patří jen a pouze " čistokrevní", a s tím jsem souhlasila a na 100%. A Regulus zase oponoval tím, že neví co je tam čeká a že jim to spíš ublíží. Měli by . . .(Dochází mi dech)
Ale to už bylo i na mě dost.(Stačí ti málo. Užitečná informace, asi ti přivodíme nečekaný infarkt… *opičky radostně souhlasí, kdo se k nim přidá?*) Vykřikla jsem " Sakra, nechte toho! Jste jako malí.(a ty dospělá?)"
" A kam by jsi chtěla ty? Do kanálu?" promluvil na mě Sirius a jeho oči se vpily do mých, cítila jsem že padám. Pak jsem si uvědomila kde jsem.(Ve světě fantazie, kde dětičky jsou nadměrně vyspělé…)
" Já? No nevím, možná i do kanálu. Mě je to jedno, ale ne tam, kde byla moje milovaná setřička(nová bytost, vyskytnutá se existence mezi oběma světy) a bratříček"
"Aha, tak to máš asi tak stejně blbý jako já. Všichni z mé i tvé rodiny chodili do Zmijozelu"(Jak to může vědět? Znají se pár hodin a o tomhle se nebavili!) řekl opovržlivě.
" Jo, tak to je doopravdy vopruz(SOUHLASÍME!)" řekla jsem a můj pohled zabloudil na strop, kde byly nádhern(ý hvězdy a měsíc. Ale když jsem se začala soustředit, obloha se náhle zatáhla a bylo slyšet úder hromu a strop začali křižovat blesky.(Škoda, že žádný netrefil cíl *zklamaně začínáme střádat další plány na odstranění vyskytnutého živlu*)
" No teda, to je skvělý. Ty máš ráda hvězdy a bouřky?" Zeptal se mě Sirius.
A podíval se mi zase do očí. Je mu 11, ale až dospěje tak bude úplnej Kasanova.(A z tebe se stává pedofil…)
" Jo, to mám" promluvila jsem a zcela jsem ignorovala výkřik, který vydal jeho bratr(Už mu z toho hrabe. Musíme ho z toho brzy dostat). A lidově řečeno vzal nohy na ramena a utekl.
" On je takovej normální pořád?"
" Jo to je"
" Tak to jsme na tom fakt úplně stejně"
" Děti, no tak. Pojďte. Už čekáme jen na vás", podívali jsme se na sebe a vybuchli jsme smíchy.(Bohnice a ne Bradavice!) A jednohlasně jsme zavolali. " Rodičové už letíme(to už umíš i létat?)"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 lina lina | Web | 30. prosince 2008 v 19:16 | Reagovat

chí:D *teď se asi na nic lepšího nezmůže*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama