1. Sen a nebo pravda 2/3

20. prosince 2008 v 9:14 | Kris oglosováno by Mája |  FF - Vražedná láska

Zlý sen a noční můra, nebo krutá pravda? 2/3

trestanec: Kris
dozorce: Mája



Omlouvám se za zpoždění, ale neměla jsem v poslední době moc času. Doufám, že to teď o prázkách doženu. Tentokrát se mi to tolik nepovedlo, snad to bude příště lepší. Krásné čtení přeje Mája...






Opláchnu si obličej, vyčistím zuby,které se mi v noci zbarvily do odporné zelené.
Obleču si na sebe zatím ty krásný letní šaty a boty, lepší budou tenisky(Běžně se nosí "KRÁSNÝ" šaty s teniskama). I když moje zlatá setřička (kdo je setřička? Někdo je asi často stírán. Nedivím se) by byla raději abych se oblékla slavnostně(a krásný šaty nejsou slavnostní?), ale stačí udělat psí oči na tátu a nebo mámu a mám to v kapse.(Jenže si nic nepamatuje a skočí na kolemjdoucí pár, který ji nesnáší a přejede ji kombajnem.)


I když, asi nebudou moc nadšení, protože se jim to nepovedlo ale co. Hlavně ať nemluví nic o tom s kým se mám přátelit, vědí, že je stejně neposlechnu. Jsem totiž takovej malej rebel, i když ne moc. Teda, myslím. Ale není to jedno?(Škoda, že tě nezná majitel Deníku smrti…)
Scházím po schodech a slyším hlasy, ale ne jenom známé(Pšššt! Nesmíme se prozradit!). Zajímaví. Kdo to tam může být?(Tvůj smrťák se dočkal svého očekávaného okamžiku)
" Ahoj rodinko, tak co máme na snídani?(Pár jedů, jedovatých hub a trocha otráveného ovoce) Ach, dobrý den", u stolu sedí asi tak stejně starej kluk má krásný oči, ty oči, které by mě zabili pouhým pohledem. Jsou bezedný (jak nekonečná jáma, kde Mája plánuje tvou smrt a už tě nikdy nenajdou)a k tomu ten nádhernej úsměv. A pak promluví jenže mu nerozumím, proto odejdu na věčnost.
" Ahoj, Tak to je ona ztracená svorka za přímou řečí?
I přes to, že se snaží(zjevně marně, uvozovka chybí), aby jeho hlas zněl tak, aby v něm nebyla ani trocha zájmu(nesnaží, ona tam není!).Oči mluví jinak(Ne, nemluví. Pouze si něco namlouváš a neumíš v nich číst). S(e) nezájmem si mě prohlíží a já jeho pohled opětuji, ale nejsem první kdo to nevydrží(bohužel my to vydrželi…). Trochu povýšeně se usměji(Trochu?? * naštvaná opička reaguje na lživá slova a vrhne se zuřivě na její hlavu*). A sednu si na své místo(kde ho máš podepsaný?). Vidí(kdo? Tvá ozářená hlava?) jak moje setřička(setřička?? Co je zas tohle? Sestřička to rozhodně není!!! *jdu si otevřít slovník*) jen obrátí oči v sloup a zakroutí hlavou(stejně jako zbytek třídy). No a co? (Tobě to nedojde, tak se nesnaž!)
" Isabel, toto jsou pan a paní Blackovi a jejich synové(hmmm, musí jí všechno vysvětlit, ani si nevšimla, že to jsou kluci a ne holky) ..."
" Co? Synové(už je to tady), ale vždyť je tady jen jeden. Kde je ten druhej, tati?(Snaží se před tebou inteligentně schovat)"
" Ty jsi snad slepá, nebo co", ozve se moje setřička(setřička se stává naší spřízněnou duší) " ten druhý sedí vedle tebe a hledá ztracenou tečku"
" Margaret, no tak nauč se psát přímou řeč", to promluvila moje matička.
" Já se omlouvám, jestli jsem se nějak dotkla naší milováné (Isabel) přímé řeči!" vyprskla rozčílená Marge(asi jí chybí Homer a Bart), jak jí s oblibou říkám, a nebo taky šílená(stejně jako tahle povídka?). Ale to bych asi před publikem neřekla(žádné nemáš, zkus zeď). Je jí 30 a myslí si, že sežrala všechnu moudrost světa(to ti tak jen připadá, hlupáci to nepochopí).
" Ale mami neboj se já se o ni postarám(fakt??*opičky zajásali a hlásí se jako dobrovolníci na výpomoc*) . . ." slyším její slizký hlas.
"Cože?" vyprskla jsem.
" Ale, ty to nevíš?" promluvila šílenka(chudák nejspíš se od tebe trochu nakazila, ale jelikož tě nemá ráda, tak na tom není tak špatně…) se špatně skrývaným sarkasmem.
" A co nevím? Margaret? Že neumíš psát přímou řeč!"
" No, že budu u vás na škole učit, Bylinkářství."
" Aha, tak to bude super. Alespoň se tam nebudu cítit jako loď bez kormidla. Někdo mě přeci musí řídit, že ano!(Máš štěstí, že tě neřídíme my. Skončila bys hůř jak Titanic)" promluvila jsem a můj hlas zněl doopravdy nadšeně.
" Co, co?" nechápavě zakoktala Marge.
Usmála jsem se na ni a na všechny okolo a mrkla jsem na něj(koho?). Se skrývaným, se špatně skrývaným smíchem mi to oplatil můj imaginární přítel. Ale asi si nikdo jiný nevšiml, že si dělám legraci.(Tebe je těžké pochopit, tak se nediv)
" Ano, bude to skvělé" řekla sestra.
" No, tak vidíš. A to jsi říkala jak bude vyvádět(chudák nezmohla se na to)", promluvila matka.
" A mami, představíš nás?Znova?A neznáš je už náhodou z knížek?"
" Ano, jistě. Tak, manželé Blackovi a jejich děti. Regulus", ukázala na kluka vedle mé matky, který se neklidně zavrtěl a pouze kývl hlavou.
" No tak, pozdrav."
"Ahoj, Regule."
"A Sirius"
" Ahoj Isabel"
" Čao Sirie", usmála jsem se na něj a on upadl na zem a už se nikdy z mého pohledu nevzpamatoval.
"No, a až se najíte běžte si na chvíli hrát, mi(y) tady ještě něco probereme."
" Jasně mami, já to zařídím. A mám jim to tady ukázat?(hotová vlez-do-prdelka)"
" Ano a ne aby jsi je nějak strašila.(Pozdě už ji viděli, stejně jako spoustu mezer)"
" Já? Mami to snad ne, ty jsi mě urazila" odpověděla jsem jí a tvářila se ublíženě.
" Ale, ty víš jak to myslím. No tak. Omlouvám se.(matka je pod-pantoflem své dcery)"
" Mami, ty jí to sežereš, no to snad ne?"
" Prosím tě uklidni se, chovej se slušně když tu máme návštěvu", odsekla ji matka.(to je nadržování!)
" Omluvte ji, cítí se trochu nesvá, to víte nová práce a lidi.(No páni, matka horší jak dcera.) No však ona bude v pohodě. Hlavně aby jsi nám v Bradavicích nedělala ostudu", obrátila se na Marge. V tu chvíli mi jí bylo snad i(nám je toho "i" taky líto) trochu líto, ale hned jsem svoji chybu napravila, když promluvila.
" No jo, jasně vaše zlatá Isabel. Ta za nic nemůže, ta je svatá. Ale vy to nechápete(stejně jako my). Jen vás využívá. (Svatá pravda!) Já vás nenávidím, všechny(My a přímá řeč
taky!)
"
vykřikla a vyběhla od stolu.
" No tak to by bylo", usmála se omluvně máma. "Víte ona trochu žárlí, ale mi(to se neumíš naučit YYYYYYYYYY *opičky se rozzuřeně vrhli na "i" a rozcupovali jej a určili si další misi - Isabel!*) nevíme proč. Ví že je máme rádi všechny stejně, dáváte to opravdu skvěle najevo...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 wlkeR wlkeR | Web | 5. ledna 2009 v 18:21 | Reagovat

Aaa, flood glosama! A já zrovna chtěl jít spát... ale "takovej malej rebel" - to si nemůžu nechat ujít, heh.

... Nebo na druhou stranu... ten originál mně zabyl (ano, velmi tvrdě.)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama